Falcon Heavy má jen dvě potvrzené mise, najde SpaceX pro obří raketu nějaké využití?

Start prvního Falconu Heavy (Foto: Brady Kenniston)

Demonstrační mise Falconu Heavy úspěšně proběhla 6. února 2018 a zaujala i laickou veřejnost. Spoustu lidí tedy zajímá, kdy se nejsilnější raketa současnosti vydá na další misi. Elon Musk sice v únoru tvrdil, že další Falcon Heavy by mohl být připraven za 3–6 měsíců, ale jak je u něj obvyklé, jednalo se o přehnaně optimistický odhad. Falcon Heavy má navíc potvrzené jen dvě mise a jeho další využití je nejasné. Potřebuje vůbec SpaceX tuhle obří raketu?

Příští mise Falconu Heavy se jmenuje Space Test Program 2 (STP-2) a nakonec se jí dočkáme nejdříve v říjnu 19. listopadu 2018. Raketa bude na rozdíl od demonstrační mise už ve vylepšené variantě Block 5 (spekuluje se o černých čepičkách bočních stupňů), přičemž místo Muskovy Tesly tentokrát vynese 25 družic na 3 různé orbity pro americké letectvo. Mezi nimi bude například Prox-1 obsahující družici LightSail 2, která bude testovat solární plachtu. SpaceX je mimochodem u této mise zodpovědné za návrh a výrobu adaptérů a vypouštěčů pro všechny tyto družice. Letectvo za misi zaplatí 160 milionů dolarů.

Falcon Heavy během STP-2 nejdříve vynese 12 satelitů na prvotní nízkou oběžnou dráhu, následně provede cirkularizaci orbity a vypustí šest satelitů COSMIC-2 a pět dalších, menších družic včetně Prox-1. Horní stupeň bude poté znovu zažehnut a dosáhne středně vysoké eliptické orbity, kde vypustí družici DSX. A na závěr v rámci požadavku pro certifikaci Falconu Heavy pro USAF stupeň poletí setrvačností minimálně 3 hodiny, načež provede další krátký zážeh.

Termín další mise Falconu Heavy byl nově upřesněn na přelom 2018/2019 a půjde o relativně běžný start s komunikačním satelitem Arabsat 6A pro Saudskou Arábii. Vzhledem k tomu, že od mise STP-2 bude tento start dělit jen pár měsíců, se dá předpokládat, že Arabsat vynesou již použité stupně z mise STP-2. (Pokud tedy centrální stupeň nepotká stejně nešťastný osud jako při demonstrační misi.)

Tyto dva starty jsou však zatím jediné potvrzené. Na kterých dalších misích tedy Falcon Heavy vlastně ještě poletí? Falcon Heavy si v minulosti objednalo hned několik firem – například Inmarsat, Viasat a Intelsat. Kvůli neustálým odkladům této rakety však byly původně plánované náklady vyneseny buď na Falconu 9 (viz níže) nebo na konkurenčních raketách (např. Viasat-2 nakonec letěl na evropské Ariane 5).

Tyto firmy stále mají u SpaceX rezervaci na Falcon Heavy, ale zatím není jasné, jestli ji využijí. Heavy je zvažován pro misi Viasat-3, a i když je mise uvedena na oficiálním harmonogramu SpaceX, společnost Viasat se aktuálně vyjádřila ve smyslu, že ještě není definitivně rozhodnuto, jestli nakonec nějaký její satelit poletí na Falconu Heavy.

Jaká je tedy budoucnost Falconu Heavy? To opravdu poletí už jen dvakrát? Je tato raketa vůbec potřeba? Osobně bych to neviděl tak bledě. Ostatně Elon Musk v únoru pronesl následující:

Plánujeme několik letů Falconu Heavy ročně. Zhruba 12 letů během 3 let.

Šéf SpaceX Elon Musk před prvním Falconem Heavy v únoru 2018 (Foto: The New York Times)

Vylepšení Falconu 9 sice vedly k současné situaci, kdy některé náklady původně určené pro Falcon Heavy mohou být vyneseny na běžném Falconu 9, ale mnohdy je to za cenu nemožnosti záchrany prvního stupně nebo ne úplně optimální dosažené orbity. Zahazování prvních stupňů je pro SpaceX výhledově nepřípustné, obzvlášť teď po nástupu Blocku 5, který má být mnohonásobně použitelný. Block 5 je tedy vlastně taková tiskárna na peníze, kterou SpaceX určitě nebude chtít jen tak zahodit do oceánu, pokud bude existovat jiná možnost. A tou druhou možností je právě Falcon Heavy. Jeho výroba je sice dražší, ale jelikož i u velmi hmotných nákladů bude možné zachránit všechny tři spodní stupně, které pak firma může znovu použít, pro SpaceX to z dlouhodobého hlediska představuje značné úspory a vyšší zisk.

Odhaduji, že Falcon 9 Block 5 by měl být schopen vynést zhruba 5,5tunový náklad na standardní přechodovou dráhu k dráze geostacionární (GTO-1800, neboli takovou orbitu, u které satelit potřebuje sám zajistit dalších 1800 m/s delta-v, aby dosáhl geostacionární dráhy). Jednalo by se však nejspíš o dost náročné přistání – bez provedení zpětného zážehu a zároveň s 3motorovým přistávacím zážehem. Takové přistání je sice proveditelné, ale ve srovnání třeba s přistáním na ASDS při misích Iridium provádějících zpětný zážeh, je o dost riskantnější a zároveň povede k o něco většímu opotřebování prvního stupně. Myslím tedy, že je v zájmu SpaceX takové mise co nejvíce omezit. Mise, u kterých by Falcon 9 nebyl schopen přistání vůbec nebo u kterých by bylo přistání náročné, by tedy mohl obsloužit Falcon Heavy.

Jen za poslední rok a půl SpaceX provedlo hned několik misí, u kterých z důvodu příliš těžkého nákladu nebylo možné provést přistání prvního stupně Falconu 9 (čím nižší hodnota GTO, tím lepší orbita pro zákazníka):

  • EchoStar 23 (zhruba 5500 kg, Block 3, výsledná orbita GTO-1711)
  • Inmarsat 5 F-4 (6086 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1569)
  • Intelsat 35e (dosud rekordních 6761 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1719)
  • Hispasat 30W-6 (6092 kg, Block 4, výsledná orbita jen GTO-2116, neboť bylo původně plánováno přistání prvního stupně)

Start mise Inmarsat 5 F-4 bez přistávacího vybavení (Foto: SpaceX)

Příkladem podobné budoucí mise je GiSAT-1 mířící na GTO s 6tunovým nákladem. Ten má být vynesen Falconem 9 během roku 2019, ale nedivil bych se, kdyby do té doby došlo k přesunu na Falcon Heavy. Takovýchto misí bude pravděpodobně více, ale špatně se dohledává hmotnost plánovaných satelitů.

Použití Falconu Heavy u misí, které teoreticky zvládne i Falcon 9, má ale i další výhodu. Heavy může díky vyšší nosnosti a větším palivovým rezervám provádět méně náročná přistání i při dosažení náročnější supersynchronní cílové orbity. V takovém případě satelit nepotřebuje použít tolik vlastního paliva na dopravu na geostacionární orbitu, což zákazníkům šetří spoustu peněz. Družice totiž dorazí do cíle rychleji, takže může být uvedena do provozu a začít vydělávat o dost dříve. Zároveň má družice větší palivovou rezervu, což prodlužuje její maximální životnost, neboť může udržovat svou požadovanou pozici třeba o několik let déle.

Falcon Heavy by také měl být schopný vynést náklad přímo na geostacionární orbitu, což Falcon 9 nedokáže. To se bude hodit především pro armádní zakázky. Falcon Heavy je navíc nutný pro turistické oblety Crew Dragonu kolem Měsíce. Mysleli jsme, že od tohoto nápadu bylo upuštěno, ale nedávno se objevily náznaky, že se možná přeci jen dočkáme. Mluví se také o tom, že by Falcon Heavy mohl být využit pro vynesení některých částí plánované vesmírné stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (původně Deep Space Gateway).

Zkrátka a dobře, i když má Falcon Heavy v současnosti veřejně přiřazeny pouhé dvě mise, rozhodně to není tak, že by vůbec neexistovaly příležitosti pro jeho smysluplné využití. Tipuji, že až bude mít Falcon Heavy za sebou první misi s reálným nákladem, dozvíme se od SpaceX nějaké novinky o dalších plánech pro tuto obří raketu.




  • Mohlo by se vám líbit...

    32
    Diskuze

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    žížalí nehet
    Host
    žížalí nehet

    sumárum – nahradit náročnější mise f9 fh a máme to

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Kdyby to bylo tak jednoduché, ale není. Uvedu základní a jednoduchý důvod. Let na FH je za 90M$ a let na F9 je za 62$. A do zveřejnění jiného a novějšího oficiálního ceníku na stránkách SpaceX je platné toto. Abych byl byl přesný, SpaceX tam uvádí, že F9 nabízí do 5,5tuny na GTO, do 8tun nabízí FH. Což samozřejmě neříká vůbec nic o tom, že může být podepsaná řada kontraktů, které to mají už nějak nastavené a jakákoliv změna bude muset být po vzájemně dohodě.
    Přesadit náročnější mise na FH je v zájmu SpaceX. V zájmu zákazníků je zůstat na F9, který je levnější.

    Martin B
    Host
    Martin B

    Pravděpodobně SpaceX nebude expendable verzi F9 do budoucna vůbec nabízet nebo nastaví cenu na takovou hodnotu, aby FH-R vyšel levněji.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Někde teď padlo, že F9 šel dolů na tuším 50 nebo 55 mega. Je otázka kolik budou chtít za FH s návratem všech tří stupňů na pevninu. Myslím si, že by to mohlo být docela blízko. Vycházím z toho, že výrobní cena prvního stupně Block-5 bude kolem 10 mega. To by dalo 2 mega + palivo navíc za jeden start navíc oproti F9 a úsporu v podobě rychlejší obrátky (bez nutnosti přistání na moři), nižšího zatížení stupňů. Navíc další pozitivum je mnohem větší redundance v případě poruchy motoru. U F9 je to tak, že se zachrání mise, ale stupeň nepřistane, u FH by to na přistání nemělo vliv.

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Souhlas s vámi oběma, já jen tvrdím, že dokud nezmění cenovky na svých stránkách, tak si můžem pronajmout let za tuto cenu a ne za jinou.
    Ivo: vím že to padlo, vím, že se tam budou muset upravovat ceny atd. Ale oficiálně se cena se zatím nezměnila.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Pozor, jejich web je velmi neaktuální, takže toto bych vůbec neřešil.

    Palo
    Host
    Palo

    Nerozumiem kde je problem. Proste zakaznik zaplati za F9 pricom by sa stupen nezachranil, jednoducho spacex pouzije FH a zahrania sa vsetky stupne. Pre zakaznika cena bez zmeny a pre spacex je to lacnejsie.
    Ak bude chcet zakaznik vyniest nieco tazsie, zaplati si za vynesenie tazsieho, tj FH.

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Pokud to zákazník odsouhlasí, tak co by ne. Přeci jen, FH v blocku 5 je neodzkoušený, zatím.

    Ivo
    Host
    Ivo

    To je jistě pravda, ale jinak to je přesně princip, který jsem zde již někde jinde dříve uváděl. Zákazník bude platiti za hmotnost/objem na konkrétní dráhu a podle mě bude SpaceX mít smlouvy nastavené tak, že bude jedno na čem a jak to poletí. Dneska si toto mohou již dovolit, protože mají za sebou 50+ misí a již mají v branži nějaké jméno.

    Tomas Klapka
    Host
    Tomas Klapka

    zas ten 28M$ rozdil muze stat za nekolik dalsich let zivotnosti satelitu navic… 🙂

    Ivo
    Host
    Ivo

    Já si myslím, že to dává smysl a navíc si myslím, že by se pak z těchto misí možná mohly všechny tři stupně vracet na pevninu a to by ještě více snížilo náklady. Ve variantě Block-5 by to v praxi znamenalo skutečně jen naložit, převézt do hangáru, složit a mohlo by se znova na rampu. Myslím si, že to by mohlo hrát dost podstatnou roli.

    yamato
    Host
    yamato

    nezabudajme na medziplanetarne vedecke misie, kde by sa uplatnila brutalna nosnost expendable verzie vs. stale relativne nizka cena. To by umoznilo preplanovat taketo misie z kategorie “flagship” do kategorie “scout” – male, lacne a rychle. FH skratka dostane taketo sondy k cielu rychlo a lacno, nie je potrebne to planovat ako 20-rocny vyskumny program.

    zdenek
    Host
    zdenek

    Perfektní článek, jako vždy.

    Mario
    Host
    Mario

    Chcel by som sa spýtať. V nadpise článku je uvedené, že sú zatiaľ len dve potvrdené misie s FH, ale na stránke Spacex sú vo future misions štyri. Ako to mám chápať?

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Potvrzené jsou STP-2 a Arabsat 6a. Zbývající dvě ViaSat a Inmarsat Petr vysvětluje v článku, kousek nad obrázkem Elona s FH. Mimochodem, článek na SFN říká totéž. Že si obě společnosti přesunuly satelity na jinou raketu a zůstala jim jen ta rezervace. .