Co všechno SpaceX chystá na rok 2018?

SpaceX má za sebou veleúspěšný rok 2017 a letos nehodlá polevovat. Na co všechno kromě Falconu Heavy se můžeme těšit? Stihne se první pilotovaný let Crew Dragonu? Zachrání SpaceX aerodynamický kryt? Jak to vypadá s Blockem 5 a rampou v Texasu? To vše a mnoho dalšího se dozvíte v článku.

Falcon Heavy

Tou nejočekávanější událostí je rozhodně premiérový start Falconu Heavy, na který fanoušci čekají už opravdu hodně dlouho. První start nejsilnější rakety současnosti by mohl proběhnout v lednu či v únoru a rozhodně se bude na co koukat. Do vesmíru se vydá Elonův elektromobil Tesla Roadster a během mise se všechny tři spodní raketové stupně pokusí o přistání.

Otázkou zůstává, kolikrát letos Falcon Heavy ještě poletí. Momentálně jsou v plánu celkem tři mise – demonstrační, STP-2 a Arabsat 6A. Osobně si myslím, že i když premiérový start proběhne v pořádku, vzhledem k jeho odkladům se letos stihne už jen jeden další start Falconu Heavy (STP-2).

Falcon Heavy na rampě LC-39A v prosinci 2017 (Foto: SpaceX)

Block 5

Svatým grálem znovupoužitelnosti, o který SpaceX už dlouho usiluje, je dosáhnutí výrazných úspor prostřednictvím snadného a rychlého opakovaného použití prvních stupňů raket Falcon. Momentálně sice k repasování stupňů dochází, ale stále se jedná o relativně zdlouhavý a drahý proces (i když je ve výsledku levnější než výroba nového stupně). Cílem SpaceX tedy je dosáhnout toho, že stupeň bude možné použít po přistání velice rychle znovu. Elon Musk hovoří dokonce o 24hodinovém obratu a klíčem má být nová varianta Falconu označovaná Block 5. Tato verze bude certifikovaná pro lety s lidskou posádkou a zároveň bude obsahovat řadu vylepšení, díky kterým nebudou potřeba náročné opravy a kontroly mezi lety. Mezi tyto změny patří například znovupoužitelná tepelná ochrana různých částí rakety, titanová roštová kormidla, sklápěcí nohy či motory Merlin se zvýšeným tahem.

SpaceX tvrdí, že Block 5 bude schopen zhruba 10 letů bez větších oprav a celkem až 100 letů s průběžnými většími zásahy. Taková je teorie, uvidíme, jak to vypadat v praxi. Block 5 by měl mít premiéru v první polovině roku 2018.

Demonstrační mise Crew Dragonu

Společnosti Boeing a SpaceX momentálně vedou závod o to, kdo jako první vynese americké astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Spojené státy o tuto schopnost přišly, když přestaly létat raketoplány. Od roku 2011 tedy americké astronauty na ISS vynáší ruský Sojuz. Pilotované lety lodí Starliner (Boeing) a Crew Dragon (SpaceX) jsou tedy dychtivě očekávány. Podobně jako Falcon Heavy jsou však demonstrační mise těchto nových kosmických lodí neustále odkládány. K první misi Crew Dragonu bez posádky (DM-1) mělo původně dojít už koncem roku 2016, ale momentálně je plánována na srpen 2018. Druhá testovací mise DM-2 (už s posádkou) se zatím chystá na prosinec 2018, ale obecně se má za to, že sklouzne do roku 2019. Tím pádem letos nejspíš neuvidíme v akci stylové skafandry SpaceX:

Skafandr pro posádku s Crew Dragonem v pozadí (Foto: SpaceX)

Mimochodem, instalace ramene pro nástup posádky do Crew Dragonu a související přípravné místnosti by měla na rampě LC-39A proběhnout na jaře.

Únikový test Crew Dragonu za letu

Dragon při testu únikového systému v květnu 2015. (Zdroj: SpaceX)

Mezi zmíněnými dvěma demonstračními misemi Crew Dragonu by měl ještě proběhnout test únikového systému Dragonu. Falcon 9 při něm vynese Crew Dragon jako při normálním startu, avšak v okamžiku největšího aerodynamického odporu dojde k záměrnému spuštění únikového systému lodi. To bude simulovat situaci, kdy dojde k nějakému selhání na raketě a je potřeba dostat posádku do bezpečí. Při tomto testu však loď bude samozřejmě prázdná. Konkrétně to bude vypadat tak, že se zažehnou motory SuperDraco, které Crew Dragon odnesou do bezpečné vzdálenosti od rakety, načež se otevřou padáky a loď přistane v oceánu.

Jestli k testu dojde ještě v roce 2018 se odvíjí od toho, kdy proběhne první demonstrační mise Crew Dragonu (DM-1). Při testu totiž bude použita loď právě z této mise. SpaceX v minulosti plánovalo test provést 2 měsíce po DM-1.

Internetová konstelace

SpaceX se neangažuje jen na poli raket, ale také vyvíjí obří satelitní konstelaci, jejímž prostřednictvím chce poskytovat internetové připojení po celém světě. Konstelaci, která se nejspíš bude nazývat Starlink, budou tvořit tisíce relativně malých družic (zhruba 500 kg), jež mají začít být vynášeny v roce 2019. Už letos však dojde k vynesení dvou testovacích exemplářů, které na oběžné dráze ozkouší vzájemnou laserovou komunikaci a ověří funkčnost dalších aspektů plánované konstelace.

Tyto dva satelity se nazývají Microsat 2a a 2b a má se za to, že budou vyneseny jako sekundární náklad při misi Paz, která je plánována na únor 2018.

Použité stupně a startovní kadence

Start mise CRS-13 s viditelně opotřebovaným prvním stupněm (Foto: SpaceX)

K prvnímu opakovanému použití raketového stupně došlo teprve v březnu 2017, ale od té doby překvapivě velké množství zákazníků SpaceX svolilo k použití repasovaných stupňů na vlastních misích. V roce 2017 letěly použité stupně na pěti misích z osmnácti a rok 2018 na tom bude pravděpodobně ještě lépe. V seznamu plánovaných startů se to jen hemží misemi, u kterých už bylo potrvzeno použití již letěného stupně nebo u kterých se to očekává. Dá se také předpokládat, že u řady dalších misích plánovaných na tento rok bude časem oznámeno použití repasovaného stupně. Někdy se tato informace dostane na veřejnost jen pár týdnů před startem.

SpaceX na rok 2018 plánuje až 30 startů, což je rozhodně dosažitelné vzhledem k tomu, že SpaceX bude mít poprvé k dispozici rovnou tři funkční rampy a také díky častému používání repasovaných stupňů raket Falcon. Osobně si myslím, že minimálně polovina letošních misí poletí s již použitým stupněm. Odhaduje se to však špatně, neboť s celou věcí trochu zamíchá zavedení Blocku 5. Jelikož bude Block 5 pro SpaceX rentabilnější (jeho opakované použití by mělo být levnější), firma by mohla letos prioritizovat Block 5, aby došlo k co nejrychlejšímu zavedení této nové varianty do provozu, a to na úkor použitých stupňů starších variant. Teoreticky tedy můžou vzniknout situace, kdy SpaceX bude mít možnost u nějaké mise použít repasovaný první stupeň typu Block 4, ale místo toho zvolí nový stupeň ve variantě Block 5, neboť to v dlouhodobějším hledisku bude představovat větší úspory.

S tím souvisí také to, že SpaceX se letos u řady misí s již použitým stupněm staršího typu pravděpodobně rozhodne neprovádět další pokus o záchranu stupně podobně jako u mise Iridium-4. Jelikož firma nejspíš neplánuje se stupni starších variant Block 3 a Block 4 provádět více než dva starty, nemá smysl tyto zastaralé rakety podruhé zachraňovat, když je premiéra Blocku 5 za rohem.

První přistání v Kalifornii

Přistávací plošina SLC-4W v listopadu 2016 (Zdroj: TerraServer)

Možná už v únoru bychom se mohli dočkat vůbec prvního přistání Falconu na kalifornské pevnině. SpaceX by už tou dobou mělo mít všechna potřebná povolení pro přistávání prvních stupňů na plošině SLC-4W na Vandenbergově letecké základně (VAFB). Všechny dosavadní přistání na pevnině probíhaly na Floridě (LZ-1). V podstatě všechny letošní starty z Vandenbergu by měly být schopny přistání na pevnině, takže je to teď jen otázka toho, jestli SpaceX dostane povolení a také jestli se o přistání pokusí při první příležitosti, nebo nás nejdříve čekají další starty bez záchrany stupně jako u Iridium-4.

Dva nejbližší starty z VAFB jsou Paz a Iridium-5, přičemž oba poletí s již použitým stupněm. Je tedy možné, že i když bude technicky vzato přistání na pevnině možné, SpaceX se o něj nepokusí, neboť pro zachráněné stupně už nebude mít využití. V takovém případě by první přistání mohlo proběhnout během mise Iridium-6, která poletí s novým stupněm typu Block 5. Ten SpaceX bude jistě chtít zachránit a zároveň by díky vyššímu výkonu této varianty mělo být přistání možné, i když se jedná o skoro 10tunový náklad, kvůli čemuž předchozí mise Iridium přistávaly na ASDS Just Read the Instructions.

Záchrana aerodynamických krytů a horního stupně

SpaceX už skoro 2 roky pracuje na záchraně aerodynamických krytů – duté skořápky na špičce rakety, která chrání náklad při stoupání atmosférou. Důvodem je časově a finančně náročná výroba těchto komponentů z uhlíkových kompozitů. Záchrana krytů je zatím spíše experimentální projekt, o kterém SpaceX moc nemluví, takže bohužel moc nevíme, jak úspěšné byly loňské pokusy o kontrolované přistání těchto krytů pomocí systému manévrovacích trysek a řiditelných padáků. Společnost si však koncem loňského roku pronajala rychlou loď Mr. Steven, kterou vybavila speciální konstrukcí, u níž se předpokládá, že bude sloužit k zachytávání přistávajících krytů. To by mohlo značit, že SpaceX už je schopno při přistání dosáhnout dostatečné přesnosti, aby bylo možné provést přistání na lodi. Firma zároveň vyvíjí vylepšený kryt – má se za to, že bude obsahovat úpravy, které usnadní jeho záchranu.

Ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell odhaduje, že společnost začne s opakovaným používáním krytů v první polovině letošního roku. Zároveň upřesnila, že SpaceX se sice letos pokusí o kontrolované přistání horního stupně Falconu v oceánu, ale účelem bude jen získání dat a zkušeností pro potřeby vývoje nové rakety BFR. SpaceX neplánuje znovupoužití horních stupňů raket Falcon.

Loď Mr. Steven v přístavu Port of Los Angeles v prosinci 2017 (Foto: /u/vshie)

Přeorientování na BFR

Rok 2018 by se mohl nést v duchu postupného přeorientování úsilí SpaceX z raket Falcon a lodi Dragon směrem k novému systému BFR, který má oba tyto produkty časem nahradit. Design Falconu 9 a Falconu Heavy by měl být letos víceméně finalizován ve formě Blocku 5 a loď Crew Dragon bude nakonec nejspíš mít jen jednu variantu, která bude používána jak pro lety s posádkou, tak pro zásobovací mise s nákladem. Vývoj Dragonu by tedy také mohl být letos dokončen. Následně se mohou inženýrské týmy začít plně věnovat vývoji BFR.

Přechod z výroby Falconů a Dragonů na BFR však nastane později. Elon Musk na loňské prezentaci o BFR sice prohlašoval, že výroba prvního exempláře této nové kosmické lodi by mohla začít už ve druhém čtvrtletí 2018, ale předpokládám, že měl na mysli nějaký prototyp pro potřeby testování, který by byl vyroben ještě v Hawthorne. BFR jako takové se však vzhledem ke své obří velikosti bude muset vyrábět někde na pobřeží (SpaceX zvažuje Los Angeles), takže výroba se nemůže rozjet, dokud společnost nevybuduje novou továrnu.

Do té doby bude SpaceX nadále vyrábět rakety Falcon a lodě Dragon, které si plánuje navyrábět do zásoby. Vzhledem k tomu, že jednotlivé kusy hodlá mnohokrát použít, bude moct tyto Falcony a Dragony zákazníkům nabízet i v budoucnu, kdy už bude výroba těchto produktů ukončena ve prospěch BFR.

Vizualizace lodi BFR po přistání na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Porovnání s loňskem

Přesně před rokem jsem vydal podobný článek, kde jsem psal o plánech SpaceX na rok 2017. Jak si společnost nakonec vedla? Vlastně docela dobře. Nestihl se sice start Falconu Heavy, Crew Dragonu, ani Blocku 5, ale podle plánu došlo k prvnímu znovupoužití Falconu i Dragonu, startům z ramp LC-39A a SLC-40 a SpaceX stihlo zavést do provozu Falcon 9 v1.2 Block 4.

Letos se podle mě nestihne zmiňovaný let Crew Dragonu s posádkou (a možná ani test únikového systému) a také pochybuji, že bude dokončena nová rampa v jižním Texasu (i když by tam mohly alespoň začít nějaké větší práce).

Na co se letos nejvíc těšíte vy? Zapomněl jsem na něco? Myslíte, že SpaceX tento rok něco určitě nestihne? Podělte se o názor v komentářích!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
35 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře