Mise Starlink v1-6

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 22. 4. 2020 21:30 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 17. 4. 2020 v 18:00 SELČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Dalších 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1051.4)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země (orbita přibližně 210 km x 366 km x 53°)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Ne, kryty byly pouze vyloveny z vody
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Sedmá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Na této misi letěl již použitý první stupeň B1051.4, který předtím absolvoval mise DM-1, RADARSAT a Starlink v1-3.
  • Falcon 9 byl vybaven již použitými aerodynamickými kryty, které původně letěly na misi Amos-17. Jedna polovina krytu tehdy byla vylovena z moře a druhá přistála v síti na lodi Ms. Tree.
  • SpaceX se při této misi nepokusilo o přistání aerodynamických krytů do sítě. Řídící software na lodích prý procházel aktualizací, a tak kryty přistály ve vodě, odkud je pak vylovily lodě Ms. Chief a Ms. Tree. Ty se nacházely v Atlantiku, přibližně 700 km od startovní rampy.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 úspěšně proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti kolem 629 km od místa startu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • SpaceX uvádí, že bude moci začít nabízet služby Starlinku v oblasti severních Spojených států a Kanady už po 6 startech, tedy možná už poté, co družice z této mise vystoupají na svou finální orbitu. Téměř globální pokrytí pak má být možné po celkem 24 startech.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
  • Vývoj data startu: 29. února 2020 → 16. dubna 2020 → 23. dubna 2020 → 22. dubna 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Záznam přenosu SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Návrat lodí Ms. Chief a Ms. Tree do přístavu:

Návrat OCISLY do přístavu:

Zpracování stupně a odvoz z přístavu:

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
42 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Mário

No situácia v USA nevyzerá zle ale skutočnosť bude niekoľko násobne horšia. Majú totálne neschopné vedenie ktoré sa tvári že koronavirus je iba neškodná nádcha. Nemajú ani poňatia aké je to vážne keďže nemajú dostatok testov a nevedia kde všade vírus je a ako rýchlo sa šíri. Dúfam že aspoň stihnú dokončiť SN3 a možno pár testov než budú musieť prerušiť práce. Určite to postihne všetky plánované štarty a všetky spoločnosti nie len SpaceX.

Majo

Samozrejme,všetko so všetkým súvisí.Ekonomika bude v prdeli a bohvie kedy sa to znova rozbehne.Postihne to samozrejme aj SPX,škoda,keď sa to tak pekne rozbiehalo.Už teraz je odložený exomars a určite aj iné projekty….

Rolid

Vzhledem k tomu že lidi v po ukončení hlavního peaku se budou zajímat po možnostech jak se nestýkat s jinými a s prací z domova či odkudkoli. Tak starlink nejspíš přichází právě v čas. Spíš by měli urychlit kadenci startů a síť do nějakého minimální podoby dovést co nejrychleji.

Jiří Hadač

Kosmonautické servery ve svých článcích čím dál víc zohledňují současnou pandemii. Ale některé píšou i o tom, že kosmoprůmysl je zvláštní tím, že když je už nabídka na výrobu satelitu, tak ji pandemie pouze odloží, ale nestornuje. Protože ta nabídka tím nepadne.

Rej

Videl bych tu dva body.
1. kratkodoba vize – obecne se ocekava, ze pandemie brzy prejde a vse se vrati rychle k normalu, takze se jen na chvili pozastavi prace, start se odlozi – coz se stava neustale a jede se dal.
2. dlouhodobejsi pohled – satelity taky starnou, dochazi jim palivo, rozbijeji se, musi se nahrazovat modernejsimi a vyslat novy satelit i v krizi je levnejsi, nez treba pohrbit nejakou sluzbu a tim i jiz aktivni satelity na orbite.

J R

Tak to vypadá, že Starlink přijde o jednoho konkurenta. Podle Financial Times se OneWeb nepodařilo zajistit financování a tak připravuje propuštění většiny zaměstnanců a oznámení bankrotu. Nemůžu říct, že by mi to udělalo radost – konkurence je vždy důležitá . Snad to ještě nějak dopadne, nebo to někdo odkoupí a dokončí. Těch již vynesených satelitů by byla škoda.

J R

Tak informace bohužel byly správné: https://twitter.com/oneweb/status/1243714545656438791?s=21

Invc

Jj. Vypadá to, že to na podzim na investorské konferenci pani Shotwell střelila dobře.

Jiří Hadač

Da se tak rict, ze Gwynne mela pravdu, a pritom nejsem rad, ze k tomu doslo. Kazdy projekt potrebuje konkurenci a tohle je s vyjimkou kuiperu jedina realna konkurence, s tim, ze Kuiper bude mit kotel zpozdeni za Starlinkem.

PetrK

Já bych spíš čekal, že to nějaká velká firma koupí a “nějak” dodělá …..

Invc

Jestli to někdo koupí, tak ne kvůli satelitům ani kvůli technologii, ale kvůli licencím na pásma.

Dodělávat to, ale asi nikdo nebude (maximálně “naoko” aby se podmínky licence daly napasovat na nového majitele).

akuhtr

Co právě Kupier? Ten je hodně pozadu a tímhle by mohly dohnat. Sice plánují vlastní satelity, ale ty co už jsou nahoře by mohly používat + vynést zbývající už vyrobené (s new Glenn i s nižšími náklady, jestli to projde přes už uzavřené smlouvy) a rozjet službu v omezeném rozsahu, beztak Kupier ještě nemá všechny licence a tímhle by to dorovnal a do budoucna by vyměnil staré OneWeb satelity za svoje, navýšil počty, rozšířil službu všude… Amazon je hráč co na to určitě bude mít prachy, pokud by se povedlo udržet kompatibilitu terminálů mezi novými a starými satelity… Popravdě nevím kdo jiný by o to mohl stát aktuálně v této situace. Leda tak Google, Facebook, Apple? Přičemž z nich jediný Apple není závislí na reklamě jako příjmech, což se teď dost ztenčí kvůli krizi.

Invc

Těch 70 satelitů je samo o sobě k ničemu. Nedá se tím pokrýt prakticky nic (není jich dost, aby stále pokrývaly určité místo, takže pokryté místo se pořád pohybuje nebo jinak řečeno – na jednom konkrétním místě se střídají různě dlouhé doby pokryto / nepokryto … takovou službu fakt nechceš). Aby to k něčemu bylo museli by to doplnit na nějaký minimální počet, aby pokryli alespoň “nějakou” oblast.

Problém je, že nemůžeš použít jinou komunikační technologii, než kterou mají ty satelity, co jsou nahoře (to je vymezeno hardwarem, co je tam) – máš tak definováno pásmo, charakteristiky signálu, modulace, šířky kanálů, komunikační protokoly… pokud si pro to svoje plánovali něco jiného … tak mají problém, který má jen dvě možná řešení:
1) zahodíš svoje plány a přejdeš čistě na technologii 1W…a zahodíš investice do toho co už si udělal … navíc ta technologie 1W není žádný zázrak
2) zavedeš dvojsystémové klientské stanice + dvojsystémové pozemní “základnové” stanice, Které ovšem oboje budou zřejmě dražší než konkurenční …a proč to teda vlastně dělat?

Je málo pravděpodobné, že by Kuiper měl plánovanou kompatibilní technologii, jako těch pár kousků 1W, co je už nahoře … a je značně nepravděpodobné, že by Kuiper vyměnil svoji dosavadní plánovanou technologii za technologii 1W. Dvousystémové klientské stanice a pozemní servisní stanice – by byly daleko vyšší náklad, než to co by ušetřili těmi cca 70 kousky nahoře.. (uvědom si, že tu dvousystémovost by museli udržovat pro všechny terminály po celou dobu co některý těch 70 kousků 1W satelitů bude integrální součástí konstelace – nejen na začátku).

Z tech ostatních … Google – ne – ten už má děngy v Starlinku
FB / Apple – možná kvůli frekvencím … ale ti začínají později, a jejich jediná šance je použít “lepší” technologii než Starlink (jinak je Starlink vytlačí prostým navyšováním počtu satelitů – Starlink jednoduše může dodávat další a další satelity a tím zvyšovat svoje možnosti obsluhy klientů). Apple je navíc technologická firma – která nemá moc tendenci přebírat cizí technologii…

akuhtr

Nevím, ale pochybuji, že by OneWeb neměl další satelity hotové/ve fázy těsně před dokončením. Takže vázat se na pokrytí zoufale jen na to co už je nahoře my příjde jako chyba.

Pásmo je definováno licencemy, otázka je, co u pozemním terminálů musí být řešeno pomocí HW a co pomocí SW. Komunikační protokol může být věcí firmwaru zcela jasně,… takže počet věcí které by to prodražovaly lze hodně zkrátit.

No Apple, apple používá cizí technologie, ale dost svérázně a postupem času si je přizpůsobuje čím dál víc. Původní iphone měl ARM od samsungu. Apple začal svoje čipi navrhovat až později, vzhledem k tomu že loni koupily divizi intelu pro modemy bych neřekl že by to bylo pro ně zcela neslíchané aby koupily něco z pro ně nového oboru, používaly to než to ohnou pro své potřeby…

Ivo Janáček

Odbočím od tématu, i a y píšete podle čeho? Jak to přijde nebo co je blíž na klávesnici? 😀

akuhtr

Mozek to řeší automaticky, klíč vědomě neznám, kvalita pravopisu bude dost kolísat, jak střídám Linux, kde mám kontrolu pravopisu jen AJ, Mac kde i ČJ a smartphone kde se k tomu přidají překlepy…

Invc

1) Starty čekaly na ně – ne oni na starty. Takže stěží budou mít zásobu na další jednu dávku.
2) Ano pásmo je vymezeno licencí…jenže … samotná rádiová frekvence (respektive rozsah možných frekvencí) je jen jedním z celé řady parametrů… a řada z těchto parametrů je podmíněna hardwarem …
3) Komunikační protokol na vyšší vrstvě může být věcí firmwaru, ale čím blíže jsi fyzické vrstvě komunikace, tím více je daný hardwarem “natvrdo”…

Hodně zjednodušeně …. 5G telefon nepřinutíš přijímat TV signál ani kdyby ses s firmwarem postavil na hlavu.

akuhtr

1) Dávej pozor co jsem psal “další satelity hotové/ve fázy těsně před dokončením”, startovat měly v květnu, takže ještě jednu várku musí mít už hotovou, nebo téměř hotovou. Satelity nepřipravíš ke startu ze dne na den, musíš to otestovat, dostat na kosmodrom, připojit k adaptéru, adaptér připojit k nosiči,…
2) Termín “Frekvenční pásmo” je dle wiki definován takto:

Frekvenční pásmo (dříve také kmitočtové pásmo) znamená souvislý interval frekvencí, vymezený dolní a horní mezní frekvencí.

A to je vymezeno licencí a na frekvenci je vázána část HW jako anténa, která tím pádem může být společná. Žádný jenže. Pleteš různý věci dokupy. Ostatní parametry se týkají modulace dat do signálu a zpět ale pokud chceme mít zařízení schopný pracovat s více satelity, je logické zjistit co může být společné, což je to o co mi šlo.
3) Jsem čistě SW zaměřený a z vejšky, kde jsme tohle probíraly jsem už nějaký rok, takže omluv profesní slepotu, když se řekne slovo protokol, automaticky uvažuji 2. a vyšší vrstvu ISO/OSI modelu a tam skutečně všechno můžeš řešit procákem, alespoň teoreticky. Důvod proč se často používají ASIC je výkon, spotřeba,…. Vhodným kompromisem by mohlo bejt FPGA a nechalo by jim to větší volnost pro budoucí upgready. jinak tvé “ale čím blíže jsi fyzické vrstvě komunikace” je blbost. Tvůj argument se týká přesně a jen fyzické vrstvy, ničeho nad ní.

Takže si to shrneme, jediný co potřebujeme ve dvou variantách je co? Modem? a i ty můžou beztak něco sdílet a snížit tak náklady. Jak píšu, jsem SW guy, ale nic víc mě vážně nenapadá…

Invc

Ad 2 to je daleko daleko složitější než “jen frekvence”.

Možná … víš co? Začni u toho, že přesvědčíš wifi ve svém telefonu, aby místo kanálu o šířce 20 / 40 MHz používala kanál o šířce já ti nevím… třeba 47 MHz.

Invc

Tady prostor pro více konstelaci rozhodně je.

Jen prostě hlavni konkurence je momentálně technicky o něco lepší, levnější. A rychlejší než počítali….

Ale ona se na tom podepsala i nově naučená ochota Softbank utopit i hodně velkou nezdařenou investici.

Josef
Jiří Hadač

Já bych řekl, že podobně dopadla i firma Orbcomm na přelomu tisíciletí, Iridium atd. a stejně znovu obživly, záleží však na tom, zda do toho někdo půjde.

Invc

Iridium už měli skoro vše vyrobeno a nahoře.

Tady toho 85% chybí… a bez další masivní investice je to k ničemu. (Navíc technologicky to prohrává s konkurencí… )

Bojkas

Nevíte, na jakou dráhu budou v1-6 usazeny? Budeme mít možnost vidět krátký vláček?

Jiří Hadač

Tak, SpaceX vynáší družice starlink v této vlně pořád na kruhovou dráhu ve výšce 280km se sklonem 53°. Liší se jen délkou vzestupného uzlu, pokud se nepletu. Během týdne naváže se všemi kontakt a začne je v následujících dvou týdnech přesouvat do výšky 350 km. Po skončení úvodních testů bude prvních 20 satelitů rovnou stoupat do pracovní výšky 550 km. Zbývajících 40 satelitů bude minimálně 40 dní čekat, než se precesí dostanou na správnou dráhu a poté se dalších 20 družic vydá na svou cestu do výšky 550 km. Zbylých 20 družic bude muset dalších 40 dní vyčkat, než i ony budou moci vlastními silami začít navyšovat svou orbitální dráhu.
A dokud nevynese prvních 1584 družic, nic se na tom nebude měnit. A co dál, tam můžeme jen odhadovat, ale myslím si, že se vůbec nespletu, když prohlásím, že parkovací dráha bude pořád stejná. Co nejnižší výška, která se od předešlých vynášek bude lišit pouze sklonem dráhy. A jednotlivé vynášky v rámci jedné orbitální slupky se zase budou lišit délkou vzestupného uzlu.
Když zkrátím odpověď na druhou otázku. Tak určitě ano, otázka je, jak brzy.

Bojkas

Děkuji za informaci, bohužel se mi to nepodařilo zahlédnout. Koukal jsem na severozápad až jihozápad 10-40° nad horizontem a neviděl jsem nic. 🙁 Možná jsem ta čísla z odkazu špatně pochopil? Jsem kousek od Brna, ale někdo v diskuzi psal, že to bylo kousek nad hlavou, tak nevím. Nebude to třeba na té stránce se streetview?

Jirka J.

Mám dokonce pocit, že vzhledem k času, kdy to dnes startuje, tak bychom mohli vidět vláček – spíš čáru – hned asi 22-25 minut po startu (mělo by to být ještě hodně nasvícené světlem zapadajícího slunka). Podle předchozích misí by to mělo přelétávat snad přímo nad námi… (v T+23:40 při Starlink v1-2 i v1-3 byl II. stupeň přímo někde nad Šumavou a směřoval k Vídni) a satelity se oddělují od II. stupně cca 14 minut po startu. Jsem na to zvědavý, start chci sledovat na mobilu venku…ať nenechám nic náhodě…

Petr

Bylo to přesně tak! Dnes to byla spíše malá čárka, než vláček, ale vidět to bylo parádně.

J R

Nejsem si jistý co jsem viděl, ale cca 21:53 letěly dva satelity ve větším rozestupu téměř v nadhlavníku, a chvilku po nich jeden velmi jasný více na jih, to by mohl být on. Časově i směrově by to odpovídalo.

Petr

Na jihu to určitě nebylo – satelity (taková krátká čárečka) se objevily u západního (lehce severně od západu) obzoru jen kousek “pod” Venuší a stoupaly vzhůru do souhvězdí blíženců (jasná dvojce hvězd Castor a Pollux skoro přesně na západ cca 45° nad obzorem (ty jsou vidět ještě teď krásně). Tam satelity “zhasly”, protože se dostaly do stínu Země. Zítřejší přelet bude těsně před desátou, ale budou méně jasné a níž nad obzorem, takže třeba od nás z Brna už to možná nebude vidět vůbec.

J R

Jo to bylo ono. Ne na jihu, ale jižněji vzhledem k těm předchozím dvěma. Byla to čárečka (nebo přesněji dva body velmi blízko u sebe) a pak zmizela přesně jak popisuješ.

Jiří Hadač

JJ, viděl jsem prakticky totéž co ty. Myslím ty dva v rozestupu.

Leoš Ondra

V Jihlavě a v triedru dva jasné svítící body, nádhera.

Pavel

Zdravím, budou od nás satelity zase viditelné?

Pavel

Omlouvám se, nevšiml jsem si posledního dotazu.

Rosik

Je paráda vidět start a o 22 minut později průlet satelitů skoro nad hlavou.

Lukáš

Opravdu je to vidět pouhým okem?Čuměl jsem na jsem na nebe, div jsem si oči nevykoukal a nic jsem neviděl 🙁

EDIT: Když koukám na ty časy, tak jsem asi spíš jenom vylezl pozdě 😀

Tom

My to v Brně viděli krásně 🙂 Jeden bod proletující oblohou. A zítra už to bude vláček!

Robert

Su vidiet velmi dobre aj na relativne silno svetelne znecistenej oblohe, pri splne mesiaca uz ma clovek problem ale normalne ich je vidiet a hned to clovek zaregistruje, V1-5 su napr. uz docela odost od seba a v pravidelnych rozostupoch, V1-6 bude este nejaky cas vlacik, kym vystupaju vyssie a spravia rozostupy.

Robert

Neviem ci to je nova informacia(pre mna urcite) ale na zaciatku streamu T-9min -+, hovorila moderatorka o predcasnom vypnuti motora na predoslej vynaske stalitov V1-5, Zevraj tam niekde v slepej rurke zostal isopropyl alkohol, ktorym motor cistili/preplachovali.

Invc

Je to v aktualizaci u mise 1-5:

https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-5/

Muskův tweet – ze včera:
https://twitter.com/elonmusk/status/1252985622219960327

Kosmoman

Teraz preletela 1-6…..masaker ako je už rozostupená…….strašne nizky azimut tak preletely za 60sec