SpaceX neuspělo se žalobou proti letectvu ohledně získání dotací na vývoj Starship
Vztah mezi SpaceX a americkým letectvem, které organizuje starty raket s armádními a špionážními družicemi, byl vždycky napjatý. Po vyřešení žaloby z roku 2014 nastalo pár let klidu, ale v roce 2018 přišel další spor kvůli udělení dotací na vývoj nových raket. Soud nyní rozhodne o tom, zda je žaloba SpaceX opodstatněná. Souběžně s tím vším ale firma Elona Muska nadále vynáší armádní družice a letectvo i přes probíhající soudní spor aktuálně povolilo SpaceX použití již letěných stupňů na misích se satelity GPS.
SpaceX v roce 2014 zažalovalo letectvo kvůli způsobu, jakým byly rozděleny armádní zakázky, kdy drtivou většinu získala společnost ULA těsně předtím, než se o ně SpaceX mohlo ucházet. Spor skončil v roce 2015, kdy letectvo certifikovalo Falcon 9 pro armádní mise. SpaceX o rok později vyhrálo první armádní zakázku na vynesení první družice GPS 3. generace.
Start mise GPSIII-SV03 (Foto: SpaceX)
Období klidu ale trvalo jen pár let, protože v roce 2019 SpaceX opět zažalovalo letectvo, tentokrát kvůli tomu, že jako jediná ze čtyř firem neobdržela dotaci na vývoj rakety pro novou fázi soutěže o armádní starty (National Security Space Launch Phase 2). Společnosti Blue Origin, Northrop Grumman a ULA získaly stovky miliony dolarů na vývoj svých raket, zatímco SpaceX nedostalo nic. Rakety Falcon 9 a Falcon Heavy, s kterými SpaceX plánovalo soutěžit o zakázky, byly totiž už vyvinuty, a tak se firma do výběrového řízení o finanční podporu přihlásila také se Starship, která by umožnila vynášení nákladů nejobtížnější kategorie C. Letectvo však celou nabídku SpaceX ohodnotilo jako vysoce riskantní v podstatě jen kvůli přítomnosti rakety Starship, která je teprve ve vývoji, i když letectvo předtím jasně řeklo, že mise z kategorie C jsou volitelné a budou se posuzovat zvlášť (navíc jsou v plánu nejdříve na září 2025 a tvoří jen zlomek všech plánovaných misí). SpaceX tedy nakonec žádné finance na vývoj nezískalo a od května 2019 celou věc řešil soud.
Rakety účastníků výběrového řízení NSSL Phase 2
Nezískání financí na vývoj Starship ale SpaceX nediskvalifikovalo z možnosti ucházet se o lukrativní dlouhodobý kontrakt NSSL Phase 2. Do něj se firma nakonec přihlásila jen s raketami Falcon a letos v srpnu výběrové řízení vyhrála spolu se společností ULA. Mnozí by možná čekali, že vítězství SpaceX povede ke zrušení probíhající žaloby proti letectvu, ale nestalo se tak. Muskova firma uvedla, že získání tohoto nového kontraktu nic nemění na tom, že SpaceX bylo ukřivděno a dřívější argumenty stále platí.
Nově získaný kontrakt navíc byl pro SpaceX poněkud hořkosladký. Už předem totiž bylo rozhodnuto, že dvě vítězné firmy si v letech 2022–2027 rozdělí přes 30 armádních startů v poměru 60:40. Jenže ULA nakonec získala ten větší díl, i když její raketa Vulcan ještě ani neletěla a navíc bude dražší než osvědčené Falcony. SpaceX získalo nárok jen na zbylých 40 % misí, což se firmě pochopitelně nelíbí, i když to veřejně nepřiznala. Elon Musk však svou frustraci vyjádřil na Twitteru: „Efektivně znovupoužitelné rakety jsou to jediné, na čem záleží, pokud chceme být multiplanetární a ‘vesmírná mocnost’. A jelikož rakety ULA nejsou znovupoužitelné, postupem času začne být evidentní, že ULA není nic jiného než plýtvání peněz daňových poplatníků.“ Tory Bruno, ředitel ULA, na kritiku zareagoval diplomaticky: „Gratuluji SpaceX k získání kontraktu NSS Phase 2.“
Elon Musk v minulosti už mnohokrát poukazoval na extrémně vysoké ceny startů společnosti ULA, která si před příchodem SpaceX na scénu mnoho let užívala monopolní postavení na americkém trhu armádních zakázek. Musk je také skeptický ohledně rychlosti vývoje rakety Vulcan, se kterou se ULA přihlásila do soutěže NSSL Phase 2. V únoru 2018 dokonce prohlásil, že sní svůj klobouk, pokud Vulcan stihne vynést armádní družici do roku 2023. Pokud se Vulcan opravdu opozdí, ULA má ve smlouvě na balík misí NSSL Phase 2 zvláštní výjimku, která jí umožňuje využít svůj Atlas V jako záložní alternativu, pokud Vulcan nebude připraven včas.
Vizualizace startu rakety Vulcan (Zdroj: ULA)
To je poněkud absurdní, jelikož výše probíraná investice letectva do vývoje nových raket ve výši stovek milionů dolarů byla motivována především tím, že Atlas V používá ruské motory RD-180. To pro USA představuje velké riziko, jelikož Rusko se může kdykoli rozhodnout zakázat exportování motorů do USA. V takovém případě by americká armáda přišla o možnost využívat Atlas V, který je důležitý pro schopnost USA dostat armádní náklady na oběžnou dráhu. Americká vláda proto vydala nařízení, podle kterého je možné používat Atlas V s ruskými motory pro vynášení armádních družic jen do konce roku 2022. To je vlastně jeden z důvodů, proč ULA vůbec vyvíjí Vulcan jako nástupce Atlasu. Každopádně, i když firma vyhrála kontrakt NSSL Phase 2 na základě nabídky nové rakety Vulcan, lze očekávat, že ULA provede několik z prvních získaných misí ještě se starým Atlasem.
Motor RD-180 na Atlasu V (Foto: NASA)
Ale zpátky k žalobě SpaceX proti letectvu ohledně nezískání financí na vývoj Starship. Jak jsem zmínil, firma žalobu nestáhla ani po získání 40% dílu kontraktu NSSL Phase 2, ale nakonec stejně neuspěla. Aktuálně totiž vyšlo najevo, že federální soudce brzy vydá rozhodnutí ohledně zamítnutí této žaloby. Soud prý došel k závěru, že letectvo správně posoudilo návrh SpaceX jako příliš riskantní a drahý. Uvidíme, jestli bude SpaceX proti rozhodnutí ještě protestovat, nebo už nechá celou záležitost být. Zajímavou novinkou, která se díky soudu dostala na povrch, je to, že SpaceX údajně v rámci svého návrhu na získání kontraktu na vývoj Starship nabízelo také jakousi částečně znovupoužitelnou variantu této rakety. Starship by v této konfiguraci vynesla náklad na oběžnou dráhu, ale na Zemi by se už nevracela. Znovupoužitelný by tedy byl pouze nosič Super Heavy. Letectvo tuto změnu návrhu lodi údajně považovalo za příliš komplexní.
Loď Starship a nosič Super Heavy (Zdroj: SpaceX)
Zatímco ale SpaceX s žalobou neuspělo, firma pro letectvo nadále vynáší armádní družice z menších vysoutěžených kontraktů. Například už za pár dnů Falcon 9 vynese v pořadí již třetí družici GPS 3. generace. Jedná se o první misi z kontraktu z roku 2018 v hodnotě 290 milionů dolarů, který pokrývá celkem tři starty s družicemi GPS-III. Původně měly na těchto misích startovat vždy nové Falcony 9 a ještě k tomu v konfiguraci neumožňující přistání prvního stupně (stejně jako v případě mise GPSIII-SV01 v prosinci 2018). Později ale došlo k úpravě smluv, což SpaceX umožnilo provést záchranu prvního stupně během misí GPSIII-SV03 a SV04. Výměnou za to došlo ke snížení ceny kontraktu – v případě již proběhlé mise SV03 to bylo 9,5 milionů dolarů, které letectvo v podstatě dostalo od SpaceX zpět. Tím to ale neskončilo, jelikož nyní bylo oznámeno, že SpaceX se s letectvem domluvilo na další úpravě, která povoluje použití již letěných stupňů Falconu 9 na budoucích misích GPSIII-SV05 a SV06. V kombinaci se slevou za možnost záchrany stupňů letectvo ušetří celkem 52,7 milionů dolarů.
Družice GPSIII-SV04 během uzavření do aerodynamického krytu v září 2020 (Foto: U.S. Space Force Space and Missile Systems Center)
Bude to vůbec poprvé, kdy SpaceX vynese náklad důležitý pro americkou národní bezpečnost na již použité raketě (mise STP-2 sice letěla s již použitými bočními stupni, ale šlo spíše o testovací misi, při které raketa nenesla kriticky důležitý náklad). Otázkou zůstává, co přesně tohle všechno znamená pro další chystané armádní mise. Nejspíš to ještě neznačí, že by použité Falcony byly certifikované a SpaceX je mohlo začít nabízet, až se bude ucházet o konkrétní mise v rámci kontraktu NSSL Phase 2. Walt Lauderdale ze Space and Missile Systems Center totiž uvedl, že start GPSIII-SV05, což je příští start SpaceX s družicí GPS a první s již použitým stupněm, byl odložen z ledna 2021 na červenec téhož roku. Důvodem je podle Lauderdalea potřeba dodatečného času na validace a „ujištění, že rozumíme tomu, jak SpaceX repasuje již použité stupně.“
Finální certifikace použitých raket pro ostatní armádní mise tedy nejspíš přijde až o něco později. Tomu nahrává i skutečnost, že příští start Falconu Heavy ponese armádní družici USSF-44 a letectvo zatím stále vyžaduje, aby všechny stupně rakety byly nové. První boční stupeň pro tuto misi (s předpokládaným číslem B1064) byl aktuálně otestován v McGregoru a další nejspíš budou brzy následovat. SpaceX v dohledné době nebude potřebovat žádné další nové první stupně pro Falcon 9, takže se může v klidu zaměřit na výrobu a testování stupňů pro příští Falcon Heavy.
Stupeň B1064 během testování v McGregoru (Foto: Gary Blair / NASA Spaceflight)
Mise USSF-44 měla původně startovat koncem tohoto roku, ale před pár týdny se objevila informace, že mise neproběhne dříve než 28. února 2021 a před pár dny byl dokonce zmíněn ještě pozdější termín „konec jara“. Důvod tohoto docela velkého odkladu není znám, ale mohl by souviset s pandemií koronaviru, která třeba zdržela přípravy družice pro tuto misi. Účel družice USSF-44 je tajný, ale na této misi bude zajímavé především to, že Falcon Heavy při ní poprvé vynese náklad přímo na geostacionární dráhu. To vyžaduje hodně energie, a proto je potřeba silný Falcon Heavy, i když družice samotná třeba ani nebude mít nějak obzvlášť vysokou hmotnost. I tak ale půjde o hodně náročnou misi vyžadující hodně paliva, a tak při ní SpaceX dokonce záměrně zahodí centrální stupeň rakety a přistání provedou jen dva boční stupně. Zatím však není jasné, jestli budou přistávat na pevnině, nebo na dvou plovoucích plošinách, k čemuž dosud nikdy nedošlo.
Další mise Falconu Heavy také vynese armádní družici (USSF-52) a naposledy byla plánována též na jaro 2021. Jde ale o více než rok starou informaci, takže lze očekávat, že mise bude ještě odložena podobně jako USSF-44. V tomto případě bude raketa vynášet náklad na běžnější přechodovou dráhu ke geostacionární, takže lze očekávat pokus o přistání všech stupňů. Nezbývá než doufat, že SpaceX se konečně podaří zachránit centrální stupeň. U všech předchozích misí Falconu Heavy byl centrální stupeň z různých důvodů zničen.
Podpořte projekt ElonX
wpDiscuz
