Starlink vs. Kuiper: Proč Amazon nechce, aby SpaceX snížilo provozní výšku svých družic?

Po sérii nedávných článků, která se zabývala novinkami satelitní konstelace Starlink, ať už šlo o nové kontrakty či pokroky v rámci beta testování, dnes zavítáme do zatím nezmíněné oblasti. Tou jsou stížnosti provozovatelů konkurenčních satelitních služeb, kteří se snaží různými způsoby omezit stavbu či provoz satelitní sítě SpaceX. Ať už mají pravdu či nikoliv, výsledek této stížnosti bude rozhodovat o budoucnosti sítě Starlink. V dnešním článku si probereme stížnost firmy Amazon, na stížnosti jiných konkurentů se podíváme příště.

Abychom si však podstatu stížnosti dokázali představit, začneme od začátku. SpaceX má v současné chvíli povolení provozovat celkem 11 926 družic. 1584 z nich má obíhat okolo Země ve výšce 550 km, dalších 2824 má pracovat ve výškách nad 1000 km. Zbylých 7518 bude provozováno mezi 330 a 350 km. V dubnu 2020 SpaceX požádalo Federální komunikační úřad (FCC), aby mu bylo dovoleno snížit oběžnou dráhu všech družic, které měly původně pracovat ve výškách nad 1000 km. Nově tyto družice mají pracovat ve výškách 540–570 km. Tato úprava by snížila latenci signálu a zároveň by v případě problémů umožnila družicím rychlejší deorbitaci, a to i v situaci, kdy by selhal jejich pohon. O udělení této žádosti nebylo dodnes rozhodnuto.

Problém nastal, když v červenci roku 2020 získala firma Amazon povolení k provozu své plánované konstelace Kuiper ve výšce 590–630 km. Zde má dle plánu pracovat celkem 3236 družic. Amazon totiž získal povolení s tím, že jeho provoz neohrozí ani neomezí provoz družic dalších operátorů na jiných drahách. Zároveň s tímto povolením dostal Amazon právo bránit své vlastní zájmy z pozice provozovatele satelitní sítě, ačkoliv zatím ještě nevypustil na oběžnou dráhu ani jednu družici.

Dalším střípkem do mozaiky tohoto sporu byla žádost SpaceX k FCC z přelomu roku, aby mohlo při misi Transporter-1 vynést na polární oběžnou dráhu několik družic Starlink. SpaceX totiž chtělo družice umístit do nové výšky kolem 560 km místo původně schválených 1275 km. Firma proto rovnou požádala o urychlení vyřízení žádosti z dubna 2020 ohledně snížení provozních výšek své konstelace. V polovině ledna 2021 FCC vyhovělo žádosti a povolilo vynést na Falconu 9 celkem 10 družic Starlink na polární dráhu. Šlo ale vlastně jen o udělení výjimky jen pro tento start a úřad odložil své rozhodnutí ohledně schválení větší žádosti SpaceX z dubna 2020 o snížení oběžných drah velké části svých budoucích družic.

Srovnání způsobu pokrytí naší planety jednotlivými provozovateli satelitních konstelací (Zdroj: NSR Non-GEO Constellations Analysis Toolkit)

Koncem ledna tohoto roku se pak objevila série článků na téma sporů mezi firmami Amazon a SpaceX. Není divu, spory dvou nejbohatších lidí světa, Elona Muska a Jeffa Bezose, nutně přitahují pozornost. Amazon se rozhodl podat k FCC protest proti plánovanému snížení oběžných drah družic Starlink. Podle názoru Amazonu by totiž snížení drah vedlo ke zvýšení rušení signálů družic, zvýšení rizika kolizí a také by to blokovalo budování konstelace Kuiper. Ta má být provozována jen pár kilometrů nad drahou, kam plánuje přesunout SpaceX své satelity z vyšších oběžných drah.

Celému sporu rozhodně neprospěla ani twitterová zpráva Elona Muska. V té se šéf SpaceX opřel do Amazonu slovy, že veřejným zájmům rozhodně neposlouží ochromovat provoz Starlinku kvůli satelitnímu systému Amazonu, který přinejlepším ještě několik let nebude provozuschopný. Odpověď Amazonu však na sebe nenechala dlouho čekat:

Konstelace Kuiper byla navržena tak, aby nezpůsobovala rušení vůči síti Starlink. Jenže nyní chce SpaceX změnit svůj systém. Tyto změny mohou způsobit kolize mezi jednotlivými družicemi a také zvýší riziko rušení. Bez ohledu na to, co SpaceX zveřejňuje na Twitteru, právě tyto navrhované změny oslabují konkurenci mezi satelitními systémy. Je rozhodně v zájmu SpaceX, pokud to jde, potlačit konkurenci ještě v zárodku, rozhodně to však není v zájmu veřejnosti.

Družice konstelace Kuiper společnosti Amazon možná bude vynášet také raketa New Glenn (Zdroj: Blue Origin)

Spor nadále pokračuje, avšak rozhodování o tomto sváru nebude na veřejnosti či hlasování fandů. Rozhodovat o něm bude FCC, která rozhodně není ve snadné pozici. Tento úřad vznikl ve 30. letech a během let svého trvání měl za úkol zajistit férové fungování soutěže médií. Rozděloval frekvence, dohlížel na dodržování technických norem a potíral mediální monopoly. S vypouštěním satelitů na oběžné dráhy však příliš velké zkušenosti nemá. Kdo vyhraje a kdo bude poražený, to teprve uvidíme. Jedna věc je však jistá. Výsledek tohoto sporu výrazně ovlivní budoucnost SpaceX a její satelitní konstelace. V současnosti totiž firma vynáší družice na drahách ve výšce 550 km a do dokončení první orbitální slupky zbývá přibližně pět startů. Potom bude muset následovat rozhodnutí, jakým směrem pokračovat ve vynáškách družic.

SpaceX má v podstatě dvě možnosti, tou první je začít budovat konstelaci na polárních drahách a tím co nejrychleji dokončit pokrytí celé zeměkoule. Dokud však nebude spor rozhodnut, bude muset vynášky provádět do výšek přes tisíc kilometrů. Nebude tedy moci navázat na 10 družic vynesených při misi Transporter-1. Zároveň to bude znamenat, že buď bude muset snížit nosnost rakety, tedy vypouštět méně družic při jednom startu, anebo budou družice vynášeny na současnou obvyklou dráhu, ale bude je čekat daleko delší cesta na dráhu pracovní. Tato prodloužená cesta však bude znamenat i zvýšenou spotřebu paliva družice. Zároveň se však domnívám, že půjde o variantu, kterou SpaceX v současné chvíli jednoznačně preferuje.

Vlevo pokrytí zemského povrchu signálem prvních 1584 družic Starlink, vpravo stav sítě Starlink po vypuštění celkem 4408 družic, včetně těch na polárních drahách (Zdroj: Thomas McLaughlin / NASA Spaceflight)

Druhou možností je pak začít ve výstavbě orbitálních slupek ve výškách 330–350 km. Zde nebude žádný problém se sníženou nosností, tyto oběžné dráhy má i SpaceX schváleny. Nastává zde problém jiný, tyto družice mají obíhat na drahách se sklonem 42, 48 a 53°. Rozhodně by pomohly zefektivnit a zrychlit provoz první orbitální slupky, ale zároveň by díky těmto vynáškám firma nepokročila ani o píď v pokrytí celého světa. Z dráhy se sklonem 53° prostě v žádném případě nedokážete pokrýt například polární oblasti. K jakému z těchto dvou rozhodnutí však SpaceX přikročí, to nám ukáže jen budoucnost.

Předchozí články o sporech Elona Muska a jeho firem:

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
35 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře