Elona Muska čekají nabité dva týdny – první let Starhopperu, oznámení Neuralinku, čtvrtletní výsledky Tesly, prezentace o Starship a další události
AKTUALIZACE (15. 7.): Doplněna soutěž vozítek pro Hyperloop a byly upřesněny čas a datum oznámení Neuralinku.
Aktuální kalendář událostí následujících týdnů
Elon Musk má před sebou nabité dva týdny. SpaceX chystá první let Starhopperu a také další dva starty Falconu 9, Muskova společnost Neuralink plánuje první veřejné oznámení o svých pokrocích na poli neurotechnologií a Tesla oznámí své finanční výsledky za rekordní druhé čtvrtletí. Vše by pak měla završit Muskova přednáška o raketě Starship, která v posledních měsících prošla mnoha změnami, přičemž zatím víme jen o některých z nich. Pojďme se tedy podívat na každou z chystaných událostí podrobněji.
Vše by mohlo začít už v pondělí 15. 7. v texaské Boca Chica, kde je naplánována uzavírka leteckého prostoru nad rampou, kde je už několik měsíců připravována experimentální raketa Starhopper. Ta představuje hrubý demonstrátor některých technologií, které SpaceX vyvíjí pro ambiciózní kosmickou loď Starship. Starhopper absolvoval dva zkušební zažehy už v dubnu, ale raketa při nich byla připoutána k zemi a navíc motor Raptor byl následně odmontován a odvezen pryč.
Nyní jsme se dozvěděli, že důvodem byl problém, kterým tento silný metanový motor trpěl. SpaceX totiž narazilo na problematické vibrace o frekvenci 600 Hz, které údajně způsobily zkázu hned několika Raptorů při testování (např. kvůli uvolnění statoru). Elon Musk však aktuálně oznámil, že motor byl upraven a problém s vibracemi byl vyřešen, což potvrdily úspěšné červencové testovací zážehy Raptoru se sériovým číslem SN06 v texaském McGregoru. Ty trvaly už kolem minuty a objevily se také zkazky o zážehu dlouhém 84 sekund. Takové trvání už možná představuje maximum, které umožňuje kapacita kyslíkových či metanových nádrží na testovacím stavu v McGregoru.
Testovací zážeh motoru Raptor SN06 v McGregoru během července 2019 (Zdroj: Elon Musk)
Raptor SN06 pak byl ve čtvrtek 11. 7. přepraven do několik set kilometrů vzdálené Boca Chica Village v jižním Texasu, kde byl během jednoho dne nainstalován na Starhopper. Uzavírky leteckého prostoru naznačují, že v pondělí by tedy teoreticky mohl proběhnout statický zážeh (krátké zapálení Raptoru na ukotveném Starhopperu). Pokud test proběhne v pořádku, na úterý 16. 7. je podle Elona Muska plánován první zkušební let tohoto experimentálního stroje. Shodou okolností, nebo možná záměrně, test vychází na 50. výročí startu Apolla 11 k Měsíci.
Starhopper při testu vyletí do výšky 20 metrů a při letu se zároveň odkloní do strany, načež asi přistane zpět na startovní rampě (nově vybudovaná plocha je pro tak krátký let nejspíš moc daleko). Elon Musk navíc překvapil oznámením, že zkušební let bude vysílán živě. Pro představu, test bude velmi podobný zkušebnímu letům experimentální rakety Grasshopper, se kterou SpaceX v roce 2013 testovalo vertikální přistání.
První let Starhopperu ale není jedinou událostí, kterou Musk chystá na úterý 16. 7. Na stejný den je totiž v plánu provedení statického zážehu Falconu 9 před misí CRS-18. A den poté se dočkáme také dlouho očekávaného oznámení Muskovy tajnůstkářské společnosti Neuralink. Ta byla založena v červenci 2016 a zabývá se neurotechnologiemi s dlouhodobým cílem vyvinout zařízení umožňující plnohodnotné propojení lidského mozku s počítačem. To by podle Muska mohlo představovat jeden ze způsobů, jak může lidstvo držet krok s obecnou umělou superinteligencí, jejíž vznik Musk považuje za nevyhnutelný a potenciálně nebezpečný.
Není jasné, co přesně Neuralink v San Francisku oznámí, ale mohlo by jít o nějaký pokrok v medicíně, např. v oblasti léčby Alzheimerovy choroby, prostetiky nebo léčby poranění páteře, nebo dokonce nějaký pokročilejší mozkový implantát. Elon Musk loni během jednoho rozhovoru prohlásil: „Myslím, že Neuralink za pár měsíců bude moci oznámit něco zajímavého, co je minimálně o řád lepší než cokoli jiného a nejspíš lepší, než co kdokoli vůbec považuje za možné.“ Ať už bude oznámeno cokoli, dobrou zprávou je, že bude k dispozici živý přenos.
Na 21. 7. je pak v plánu další ročník soutěže SpaceX pro studentské týmy, které navrhly prototypy vozítek pro přepravní systém Hyperloop. Týmy z celého světa budou soutěžit uvnitř testovacího tubusu, který se nachází vedle továrny SpaceX v Hawthorne a po odčerpání vzduchu je v něm možné dosáhnout částečného vakua. Půjde o už čtvrtou soutěž tohoto typu od ledna 2017.
Následující den, tedy 22. 7., by měl proběhnout start mise CRS-18 se zásobovací lodí Dragon, kterou na Mezinárodní vesmírnou stanici vynese již použitý Falcon 9 z květnové mise CRS-17. Dragon také bude již použitý a dokonce nejspíš půjde o první loď, pro kterou to bude již třetí mise, ale zatím se neví, o který konkrétní kus půjde. Co se týče nákladu, tak kromě zásob a vědeckých experimentů Dragon poveze také dokovací adaptér IDA-3, který poslouží jako náhrada za IDA-1, jenž byl zničen při nehodě CRS-7 v roce 2015. IDA-2 už byl nainstalován na ISS v roce 2016 a letos v březnu byl poprvé použit při demonstrační misi Crew Dragonu.
Na 24. 7. pak Muskova automobilka Tesla plánuje zveřejnění finančních výsledků za druhé čtvrtletí. Firma má za sebou rekordní kvartál z hlediska počtu prodaných elektromobilů, ale není jasné, zda to bude stačit k opětovnému dosažení ziskovosti, nebo Tesla vykáže mírnou ztrátu. V prvním čtvrtletí automobilka měla ztrátu 702 milionů dolarů, což způsobilo propad akcií po ziskovém čtvrtém kvartálu roku 2018 a vedlo to k obavám o klesání poptávky. Aktuální čtvrtletí však dokazuje, že poptávka zatím problém nepředstavuje. Oznámení finančních výsledků bude jako obvykle provázet konferenční hovor, během kterého bude vedení Tesly v čele s Elonem Muskem odpovídat na otázky finančních analytiků a akcionářů, takže se zaručeně dozvíme nějaké novinky. Velkým tématem jistě bude blížící se zahájení výroby automobilů v budované čínské Gigafactory 3, kde už momentálně probíhá instalace výrobních strojů.
Někdy koncem července by pak mohla proběhnout prezentace, během které Elon Musk představí aktualizovanou vizi pro kosmickou loď Starship a masivní nosič Super Heavy. Tato raketa v posledních 9 měsících prošla výraznými změnami, když došlo k přechodu z uhlíkových kompozitů na nerezovou ocel jako hlavní materiál pro její konstrukci. Změnily se ale také plány pro motor Raptor, který podle Elona Muska mezi první vývojovou verzí a prvním exemplářem určeným pro ostrou misi prošel nebo projde stovkami změn hardwaru i softwaru. Co se týče schopnosti regulace tahu Raptoru, tak snížení tahu na 40 % maxima je prý riskantní, a tak při letu Starhopperu motor nebude škrcen na méně než 50 %, což Musk avizoval už v březnu.
Ocelová Starship během návratu do atmosféry (Zdroj: SpaceX)
Loď Starship bude navíc nejspíš mít jiný tvar následkem přepracovaných aerodynamických ploch. Elon Musk také aktuálně mluvil o nosnosti Starship po úpravách návrhu z posledních měsíců. Nosnost by prý měla dosahovat „100–125 tun užitečné hmotnosti na užitečnou [nízkou] orbitu (například pro Starlink) při zachování palivových rezerv“. To je prý srovnatelné s 150 tunami při vynášení referenčního nákladu, který jsou schopny vynést ostatní rakety. V případě mise na standardní dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) se sklonem 27° je pak nosnost 30–40 tun. Všechny hodnoty jsou při plné znovupoužitelnosti. Pokud by ale raketa letěla v režimu na jedno použití, nosnost by byla zhruba dvojnásobná. Musk však doufá, že taková situace nikdy nenastane.
Zajímavé ale je, že Musk nedávno teoretizoval, že značně modifikovaná Starship na jedno použití by mohla být relativně snadno použita pro vyslání meziplanetárních sond. Pokud by někdo potřeboval sondy dopravit do hlubokého vesmíru co nejdříve, dala by se podle Muska využít odlehčená Starship bez tepelného štítu, nohou, křídel a aerodynamického krytu (vypadala by tedy zhruba jako teď Starhopper), která by byla vybavená třemi vakuovými Raptory. Po vynesení na vysoce eliptickou orbitu by byla tato osekaná loď plně dotankována a mohla by udělit vysokou rychlost tuctům modifikovaným satelitům pro Starlink, které by byly vypuštěny z prázdných motorových šachet Starship a následně se rozprostřely do prostoru pomocí vlastních iontových motorů.
Chystaná prezentace o Starship se nejspíš bude konat v Boca Chica, kde kromě testování Starhopperu probíhá také stavba prvního prototypu lodi Starship. Ten bude zpočátku vybaven třemi Raptory a podle Muska by mohl vyletět do výšky 20 kilometrů možná už za pár měsíců. Na akci budou mimo jiné pozváni také místní fanoušci, kteří nás celý rok zásobují fotkami a videozáběry z průběhu prací na Starhopperu i prototypu Starship. Prezentace zároveň bude vysílána živě. Její konání je však podle Muska podmíněno úspěšným zkušebním letem Starhopperu.
A aby toho nebylo málo, na začátek srpna je plánován start Amos-17, takže do konce července by se mohl stihnout také statický zážeh pro tuto misi, který by následoval krátce po startu CRS-18.
Jak vidíte, Elon Musk rozhodně nezahálí a stále své pracovníky vede za dalšími ambiciózními milníky. Termíny se samozřejmě můžou ještě změnit, a tak doporučuji sledovat průběžně aktualizovaný kalendář v pravém sloupci webu ElonX (v mobilní verzi jej najdete pod hlavním výpisem nejnovějších článků) a samozřejmě také další obsah na webu a Facebooku. Na kterou červencovou událost se těšíte nejvíce?
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
nejvíce se těším na skok starhopperu (dechberoucí samo o sobě) a samozřejmě hodně na přednášku o Starship … zda tam také bude něco o plánech na první cesty na Měsíc / Mars (stavba marsovské základny – to budu snad moci porovnat se svým odhadem na redditu https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/comments/b27ssh/mars_base_step_by_step_starship_dreaming_v3_lounge/
Mě nejvíce zajímá neuralink (je to Elon Musk, takže to může být něco velkého a revolučního. Kdyby se jim povedlo nějakým způsobem propojit počítač a mozek…..) a starhopper
O neuralinku se vlastně nic neví, kdyby to bylo něco revolučního tak už by nejspíš dávno začali prosakovat informace.
Tím bych si nebyl až tak jistý. Je to malá firmička, o jejíž existenci veřejnost pořádně ani neví, takže by pro ně mělo být snazší něco utajit.
A i tak velká a ostře sledovaná firma jako Tesla dokázala kompletně utajit například vývoj nového Roadsteru.
Super clanok a zhrnutie co nas caka v najblizsej dobe.
Tesla je velka firma, ale na vyvoji sa realne podiela velmi male percento zamestnancov.
Souhlasím! (Uvidíme)
A teď si vemte, že ta věc s sebou taky může klidně prásknout a bouchnout. Nechci to přivolávat, nicméně ještě nikdy to neletělo a hned takhle…
Si věří, bo Grasshopper, ani F9R sebou napoprvé nepráskly.
Podle tohoto tweetu by spíš měl přistávat na stejné ploše, ze které bude startovat. Dávalo by to i smysl vzhledem k tomu, že nová plocha je od startovní poměrně daleko, hlavně, když Starhopper poletí “jen” 20 metrů vysoko. Řekl bych, že udělá malý odklon do strany a přistane třeba pár metrů od místa kde startoval (samotný Starhopper má přeci průměr 9 metrů, takže startovací plocha je dost velká, aby na ní mohl i po malém úhybu do strany přistát.)
Já u tohohle tweetu právě vůbec nepochopil, jak byl myšlen. Každopádně ta nová přistávací plocha je hned vedle té startovací rampy, ne? Nebo jsem si to popletl s nějakou jinou stavbou?
Pokud je ta čtvercová plocha v tomto videu opravdu přistávací plocha, tak je od Starhopperu alespoň několik desítek metrů daleko. Tam by podle mě mohl Starhopper přistávat až když bude létat alespoň cca 100 metrů vysoko. Pokud při prvním skoku vyletí 20 metrů do výšky, musel by do strany letět mnohem dál, což mi přijde divné.
Co se týče toho tweetu – to slovíčko “continuation” dělá ten tweet docela těžký na pochopení, ale já to chápu takto: Everyday Astronaut položil následující otázku: “Je tam nějaká druhá plocha, na kterou bude Starhopper cílit nebo se to bude celé odehrávat na “pokračování” hlavní plochy. Elon Odpovědel: “Pokračování hlavní plochy.”
Slovo continuation znamená teda pokračování, ale mě by to dávalo větší smysl jako “součást”. Hlavní plocha je podle mě ta, na které je teď Starhopper a odkud bude startovat.
Díky aktuálním snímkům z cubesatů společnosti Planet jsem na webu http://www.planet.com/explorer/ změřil vzdálenost mezi Starhopperem a novou plochou: přibližně 170 metrů.
Snímek z cubesatů. a Snímek z cubesatů i se vzdáleností.
Aha, já myslel, že to je o dost blíž, ale možná jsem si to spletl s nějakou jinou úpravou rampy, co v posledních měsících dělali.
V článku jsem to upravil. Díky!
Ta vize jednorázové StarShip je zajímavá. Hlavně ten náklad dole mezi motory, to by mě v životě nenapadlo, že by to takhle mohlo jít.
Zní to slibně pro jednodušší orbiter k Uranu či Neptunu na základě kterého by se pak naplánovala komplexní mise. Otázkou je, zda by Starship zvládla po dlouhé pauze brzdný zážeh.
Co třeba touhle zjednodušenou StarShip poslat Dragonfly? To by doletěli na Titan za 3 roky.
Podle mě bude i v téhle konfiguraci nosnost v desítkách tun jak k Saturnu, tak k Uranu i Neptunu, takže tam můžou letět plnohodnotné sondy. Brzdění u planet bych ovšem nechal na sondě.
Zjednodušovat lze spoustu strojů. Za mne daleko větší komerční smysl dává orbitální tahač operující náklady mezi orbitálními drahami. Pak by se totiž řešila jen doprava na LEO a ostatní už by se postaral tento stroj. Došlo by k dalšímu výraznému zlevnění. Starship je pro spoustu operací až příliš komplexní. Nejspíš vznikne mnoho jeho očesaných variant.
Drobna chybka : Pokud test proběhne v pořádku, na úterý 16. 7. je podle Elona Muska plánován první zkušební let tohoto experimentálního stroje. Shodou okolností, nebo možná záměrně, test vychází na 50. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci. To startovalo Apollo k mesici, pristani bylo o něco později 🙂
A jo vlastně! Opraveno, díky. 🙂
Moc hezký článek na atraktivní témata. Čeká nás hezký čas! Díky.
Na všechny. 👍
Copak Musk ale MY budeme mit nabite dalsi tydny !!! Ale snad to zvladneme.