Nedá mi to nereagovat. Předem se omlouvám, nemám moc času, ale musím. 🙂

1. Napájení stroje bateriemi? To je naprostý nesmysl, razící stroje mají odběr v řádech megawattů. Baterie by zabíraly spoustu místa, stály by docela balík, musely by se pravidelně odvážet a přivážet nabité. Jako zásadní problém tady ale vidím bezpečnost, pokud by došlo ke zkratu a požáru, tak stroje lehne popelem a lidi budou rád, pokud se zachrání. Pokud jde o napájecí kabel, je to levná technologie, používá se většinou napětí 6KV a více. Používají se dva typy kabelů, jeden pevný, který je zavěšený na stěně a není určený k manipulaci pod napětím. Na tento kabel je pak napojený kabel “gumový”, který je určený k samotnému napájení stroje. Ten je pak zavěšený pod stropem tak, že tvoří smyčky. V praxi tedy může stroj postupovat kupředu, kabel se postupně natahuje a jednou za čas dojde k přepojení na další krabici s pevným kabelem. Tvrzení, že při použití baterií nebudou potřeba masivní transformátory a kabely je pěkné, ale budou potřeba ještě masivnější bateriové packy a bude jich potřeba hodně. Nakonec jen uvedu, že i kdyby udělali stroj na baterky, nebude to mít žádný vliv na rychlost ražby ani cenu tunelu. Resp.. v případě ceny ten vliv bude logicky negativní už jen díky zvýšené spotřebě elektřiny – ztráty při nabíjení.

2. Elektrické lokomotivy. Tady na tom není nic co by dávno neexistovalo. Pokud razíte krátký tunel tak to asi problém nebude, ale nepřináší to žádný zásadní průlom v rychlosti ražby ani ve větrání. Větrání je totiž důležité z jiných důvodů. Musí se totiž chladit razící stroj, ony se ty megawatty jen tak někde neztratí, ale promění se v teplo a to musíte nějak dostat pryč. Z osobní praxe znám případ, kdy ani dvojité větrání lutnami (to je to co viíte na videu viset pod stropem) o průměru 1,2m nestačilo uchladit vše potřebné a tak bylo nutné instalovat klimatizační jednotky a stroj chladit studenou vodou. Takže elektrická lokomotiva nemá žádný vliv na rychlost ražby ani cenu tunelu (tedy zde má vliv spíše negativní).

3. Rychlejší ražba možná je, ale je to spíše o tom v jakých podmínkách razíte. Pokud máte relativně pevnou horninu, která vám nebude padat, tak to jde snadno, pokud se však bude rozpadat, tak jak je to třeba v našich podmínkách, tak vám nepomůže ani stroj na baterky, protože vám to spadne a budete řešit díry viz např. tunel Blanka a to byli poměrně hluboko pod povrchem.

4. Automatická instalace betonových výztuží. nevím co si pod tím mám představit, standardně to probíhá tak, že vlak doveze výztuže, ty se složí pomocí jeřábu na dočasné místo na stroji a z tohoto místa si je bere umísťovací zařízení, které prostě vezme výztuž a umístí na svoje místo. Obsluha to vše hlídá a případně provádí aretace jednotlivých dílů na svých místech. Dále pak obsluha instaluje pomocné díly jako jsou třeba háky na potrubí a nebo háčky pro lutny. Stroj tedy může jet bez přestávky a netuším co na tom chce Musk změnit.

5. Jestli tedy něco bude mít vliv na cenu tunelu, pak je to jeho velikost. Ano je to spíš malý tunýlek než opravdový tunel. S tím souvisí i rychlost ražby, malý tunel vyrazíte rychleji než velký. je logické, že malý tunel je levnější než velký. No a pokud budete mít rubaninu takovou, že z ní půjde udělat bednění, tak jste schopni ušetřit.

Nakonec velká spekulace, nový tunel má mít délku 30km a stát 1G$ tedy asi 23 miliard korun. Tunel blanka má délku 6,4km a stál 65 miliard korun. Ovšem zde jde o zcela neporovnatelné stavby, Blanka je obousměrná, má spoustu výjezdů a nájezdů a je plně vybavena technologiemi. Nepřesným srovnáním se dá říct, že je poloviční za trojnásobnou cenu. Tedy 6x dražší než tunel jež má stavět BC. Ovšem podívejte se v praxi na velikost tunelu. Řekl bych, že pokud bychom srovnali množství materiálu, tak v případě Blanky ho bude asi tak 2-3x více. Ve výsledku tedy uváděná cena 1G$ je vcelku normální a ničím nevybočující. Prosím jde o velmi hrubé srovnání na základě minima informací, takže prosím kamenovat opatrně. Děkuji. 🙂