Elonovinky #106: SpaceX se loučí s Dragonem první generace
Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém spolupracují weby ElonX a Živě/VTM. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku, OpenAI nebo hyperloopu.
Nákladní kosmická loď Dragon společnosti SpaceX je tu s námi už od roku 2010, ale aktuálně se vydala na svou úplně poslední misi. Podívejme se tedy na historii tohoto plavidla a také budoucnost zásobovacích misí na ISS. SpaceX je totiž bude pro NASA provádět i nadále, akorát přechází na modernější variantu lodi vycházející z Crew Dragonu.
(V případě problémů s přehráváním videa zkuste navštívit původní článek na VTM)
Předchozí epizody Elonovinek:
- #105: Druhý prototyp Starship byl zničen, další se už vyrábí
- #104: Crew Dragon vynese turisty na pár dní do vesmíru
- #103: První ze dvou tunelů v Las Vegas je hotový
- #102: Crew Dragon poletí s astronauty možná už v květnu
- #101: Začíná výroba crossoveru Tesla Model Y
- #100: Co chystají firmy Elona Muska na rok 2020?
- #99: Výbušná zkouška záchranného systému Crew Dragonu
- #98: Rekordní kvartál Tesly a novinky o továrnách Gigafactory
- #97: Výroba prototypů Starship pokračuje i po nehodě
- #96: Jak probíhá ražba tunelu Boring Company v Las Vegas
- #95: Gigafactory 3 už vyrobila stovky vozů, Gigafactory 4 bude v Německu
- #94: První prototyp Starship vybuchl, ale SpaceX už vyrábí další
- #93: Design Cybertrucku od Tesly dělí veřejnost na dva tábory
- #92: První ostrá mise Starlinku přinesla pokroky ve znovupoužitelnosti
- #91: Solární produkty Tesly vracejí úder
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Mise Starlink 10-25 - 28. 6. 2025
- Mise Starlink 15-7 - 26. 6. 2025
- Mise Starlink 10-16 - 24. 6. 2025
Pratele sem jediny komu to video nejede?
Stava se to, zkusil si to video primo na strance VTM? Jak je pod videem uvedeno?
Uz jede! 😉
Možná zajímavá otázka proč u prvního Dragonu byla absence automatického dokování? Zdali finanční úspora nebo to nebylo od Nasa vyžadováno ?
Důvod je v podstatě na straně ISS – zjednodušeně nákladní port je určen k obsluze ramenem.
Dovod je trosku iny ako pisal Invc.
Standartny dokovaci prielez ma priemer 800 mm. To znamena, ze cez neho prejde krabica o strane povedzme 500 mm a to je dost obmedzujuce. NASA chcela mat moznost vynasat vacsie, rozmernejsie naklady napr.: cele ISPR
https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Payload_Rack
Preto zvolili pre zasobovacie lode nie dokovaci port, ale CBM.
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_Berthing_Mechanism
Tento prielez dovoluje vacsie, objemnejsie naklady, ale ma nevyhodu a to nemoznost dokovat, nie je na to vybaveny. Preto sa lode zachytavaju ramenom.
Neskor sa ukazalo, ze to nie je az na tolko vyuzivane, nevozi sa tolko rozmernych nakladov. Zachytavanie lode ma aj dalsiu velku nevyhodu a to je cas, po ktory je posadka viazana pri ovladacom pulte. Spociatku vykonala posadka celu operaciu, zachytili lod aj ju pripojili k stanici. V sucasnosti lod len zachytia, pripojenie spravi pozemny tym dialkovo. Posadka sa venuje inej cinnosti.
Preto sa rozhodli, ze nova generacia lodi uz bude dokovat automaticky.
Podle mě mohla hrát roli také bezpečnost. SpaceX byla v době udílení kontraktu COTS nová firma bez velkých zkušeností a dokování je technicky obtížnější a navíc rizikovější, pokud není provedeno správně. Takže možná taky kvůli tomu nakonec vyhrálo zachytávání ramenem.
To není rameno vs nerameno.
To je jestli chtějí aby nákladní loď lítala
1) k CBM, kde prostě automatické dokování není možné, ale je VÝRAZNĚ větší – 130 cm skoročtverec) a tak musí přes rameno
2) nebo jestli chtějí k IDA,který autodock umí, ale je o hodně menší – kruh 80 cm
Prakticky všechny nákladní lodě míří k CBM – HTV, cygnus, dragon – (rusové lítají jinam). Přejít z jedněch dveří na druhé znamená v podstatě přestavět loď…
A taky je třeba se podívat, jaké porty v době zadání na ISS byly…
Já přece netvrdím, že by Dragon dokoval k CBM. Mluvím o tom, že POKUD se při vývoji Dragonu zvažovalo dokování i berthing, tak roli při výsledném rozhodnutí mohlo hrát i to, že dokování je obecně obtížnější a riskantnější. Jestli se ale tehdy opravdu o dokování uvažovalo, nevím.
Uvazovalo, povodny navrh lode Dragon obsahoval dve varianty, nakladnu – realizovanu a pilotovanu – ktora sa nerealizovala. Ta mala obsahovat APAS a aj zachrannu vezicku. Vtedy SX o motoroch SuperDraco este neuvazovala.
ESA mala pri vyvoji a vyrobe ATV nulove skusenosti s dokovanim a to bola ATV najvacsia a najtazsia lod aka k ISS automaticky dokovala. Povolene to bolo a nasledky zrazky by boli ine ako pri Progresse, alebo Soyuze.
Medzinarodne dokovacie adaptery (IDA), na ktore budu nove lode dokovat su umiestnene na adapteroch PMA, ktore sami o sobe dokovanie umoznuju, maju APAS. Takze v dobe zadania kontraktu na zasobovacie lode boli rovnake kapacitne podmienky ako je tomu teraz.
Ulohu v tom zohravalo aj to, ze sa planovalo vyuzitie APAS pre lode Orion ako nahradcu za vyradene Shuttly.
Zaujimave je, ze nove pilotovane lode aj ich nakladne verzie budu vyuzivat rovnake adaptery IDA. Bude to organizacne o nieco narocnejsie, mozno sa dockame podobneho scenara ako sa niekedy realizoval na MIRe, kedy nakladna lod poodletela od MIRu a po vymene posadok sa k miru vratila, uvidime 🙂