Elonovinky #123: Budování sítě Starlink pokračuje, brzy začne beta testování

Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém spolupracují weby ElonX a Živě/VTM. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku, OpenAI nebo hyperloopu.

SpaceX v první polovině roku 2020 stihlo i přes zuřící pandemii provést 11 startů rakety Falcon 9. Sedm z nich přitom představovaly mise s družicemi pro vlastní megakonstelaci Starlink. Společnost Elona Muska už vynesla dostatek satelitů, aby brzy mohlo začít beta testování internetového připojení, které má Starlink zajišťovat. Firma navíc pokračuje ve snižování viditelnosti družic na obloze a rovnou chystá druhou generaci Starlinku, kterou bude tvořit ještě více satelitů.

(V případě problémů s přehráváním videa zkuste navštívit původní článek na VTM)

Předchozí epizody Elonovinek:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin B

Skvělé video.
Chtěl bych se zeptat na zdroj toho vyhodnocení dopadu nové clony na jas satelitu. Zajímaly by mě detaily jak moc klesl jas.

MilAN

Takže, zatím co se to ve videu tvrdí jako fakt, tady to je jen vyjádření SpX. Visorsat zatím není na definitivní dráze, takže jaké srovnání ?

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem MilAN
Jiří Hadač

No, nezapomínej, že součástí těch změn nebyl jen visor, ale i změna chování družice na parkovací i pracovní dráze. Takže už něco prohlásit můžeš. A toto byla softwarová změna. Takže implementovatelná do všech družic.

Jarda

Je někde online dostupný ten pohled na kosmické objekty v animaci, jako je na konci videa a nebo je to jen animace pro film ?

Tomáš K

Prosím vas vysvětlit, jestli bude v budoucnu stále reálné a bezpečné startovat ze Země, když bude na obloze řádově desítky/statisíce satelitů i od jiných společností a států? Zabýval se někdo maximální kapacitou tam nahoře v jednotlivých hladinách… Nebo to je tak velká plocha a vrstev, ze to bude OK. Jak pak hledají rakety okno a kdo komu se bude přizpůsobovat… Jestli raketa bude kličkovat? díky. A až to bude všechno samovolně padat na konci životnosti?

Michal

I v pripade ze by bylo vypusteno vsech 13000 satelitu tak nad celou ceskou republikou budou v jednu chvili jen dva. Ty satelity jsou velke jak pinpongovy stul. Nahore je spousta mista. Navic je to 3d prostor a ne plocha.

Tomáš K

No jasně, ale u 13tis to nezůstane jen u Elona, pak konkurence v USA a další velmoce, když si představím rychlost jakou letí tak to bude pěkný chaos, ne?

Michal

ani ne ony jsou ty drahy zname a denne kontrolovane radarem. V USA na to maji nejakou organizaci ktera drahy hlida a tydny dopredu hlasi moznosti priblizeni (ale vsadim se ze ostatni velmoci takove organizace maji take). ISS provadi nejaky uhybny manevr tusim dvakrat za rok. staci zmena drahy o centimetry za sekundu s dostatecnym predstihem a ve vysledku se v dalsim obehu dostanete o kilometry bokem.

zkuste si zahrat kerbal space program. uvidite jak je tezke se na obezne draze potkat 😉

EDIT: jinak uz ted se hlidaji stovky tisic ruznych ulomku, zbytku raket a starych satelitu. 10k dalsich neni nic

EDIT2: tak jsem to pro vas nasel NASA momentalne eviduje pul milionu ruznych objektu na obezne draze monituruje je NASA a Department of Defense https://www.nasa.gov/mission_pages/station/news/orbital_debris.html

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Michal
Tomáš K

Děkuji, hned mam lepší náladu 😉.

3,14ranha

bylo by fér napsat že v roce 2009 se srazila jedna z družic Iridium a nefunkční ruský satelit Kosmos-2251.

Takže srážky ve vesmíru nejen možné jsou, ale dokonce už proběhly (letos v lednu to bylo velmi těsné – dvě nefunkční družice se přiblížily na vzdálenost cca 30 metrů).

Ono když někdo napíše že nahoře je spousta místa, tak musí v druhé větě doplnit že družice se pohybují několik kilometrů za sekundu, oběhnou zemi 20x za den, oběžná dráha není nikdy dokonalá kružnice a na družice na LEO působí zbytky atmosféry, tlak slunečního záření a lokální gravitační anomálie samotné Země.

Řádové zvýšení počtu družic je rozhodně důvod aby státy a firmy sedly za stůl a přijaly skutečně závazná pravidla pro chování družic na oběžné dráze. Zatím to bylo všechno řešené podle gentlemanských dohod kdy si myslíte že ten druhý ví že by měl uhnout…

PetrK

Tohle se tu už jednou rozebíralo. Tedy ne tato srážka, ale o pravidlech, která by tam nahoře měla platit. Shrnu tu diskuzi v několika bodech podle toho, co si pamatuji:

  • nepsané pravidlo stanoví, že se vyhýbá ten, kdo má možnost manévrování
  • operátoři družic dostávají informace nezaručenou cestou, není žádné potvrzování o přijetí nebo souhlasu s řešením
  • operátoři družic v podstatě manuálně mění parametry dráhy
  • některé země mají nebo budují vlastní systém aka NORAD
  • automatické řízení je v podstatě technicky realizovatelné
  • co s pravidly, pokud jde o vojenské nebo jinak strategické družice ?
MilAN

Z těch vět jasně ale plyne, že není žádné pravidlo, žádný postup a nic, co by někoho zavazovalo něco udělat.

Martin D

Je to tak obrovská plocha, navíc násobená množstvím hladin. Na konci životnosti shoří v atmosféře. Buď relativně rychle řízeně nebo pomaleji samovolně (v případě kdyby přestala fungovat úplně).

Tomáš K

pokud všichni budou chtít byt co nejblíže Zemi, tak těch hladin je méně a méně. Ostatně v jakém rozptylu a jak přesná je ta hladina?

Pikopage

To sice ano, ale také čím bližší dráha zemi, tím rychlejší samovolná deorbitace.

Tomáš Kratochvíl

Samozrejme ze to problem je, a bude jeste vetsi. Uz ted prohlasil Peter Beck z Rocket Labu, ze pri startu musi raketu protahnout jak jehlu skrz sit starlink satelitu a to dava znacne restrikce na startovaci okno.